Afázie

Afázie, afasie či fatická porucha (z řecké záporky „a-“ a slovesa „phasis“ – „řeč“)[1] je ztráta nebo porucha řeči způsobená porušením řečových oblastí mozku.[2] Vzniká jako následek úrazů hlavy, krvácení do mozku, nádorů, degenerativních či zánětlivých onemocnění nebo intoxikace. V Mezinárodní klasifikaci nemocí ICD-10 se označuje R47.0. Afázie jsou předmětem zájmu různých věd, zejména neurologie, foniatrie, neuropsychologie a neuropsychiatrie. V antické filosofii skepticismu afázie označovala stav mlčení, kdy se chtěl člověk zdržet hodnocení.[3]